|
|
Britská politika vůči Malajsku a jeho dekolonizace v letech 1945 až 1971
Hladíková, Kristýna ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Bakalářská práce pojednává o politice Velké Británie vůči Malajsku a jeho dekolonizaci v letech 1945 až 1971. Jejím cílem je zjistit a popsat, jak britské vlády přistupovaly ve zvoleném období k Malajsku, a charakterizovat cíle monarchie pro toto území, jež se v průběhu let měnily nebo značně upravovaly. Věnuje se také tomu, jaké okolnosti (národní požadavky Malajců, špatná vnitřní ekonomická situace, upadající postavení na mezinárodní scéně, její rostoucí globální závazky vůči impériu, studená válka a zvláštní vztah s USA), ji vedly ke změnám a úpravám jejích plánů. Všechny tyto otázky pak bere v potaz při posouzení, zda zde Británie opravdu svých vytyčených cílů dosáhla a jaké prostředky k tomu použila a proč. Na základě toho se snaží v závěru zhodnotit, jak byla v tomto smyslu Británie v Malajsku úspěšná, a zda zde byla dekolonizace zdařilá, či nikoliv.
|
|
|
Koncept hearts and minds: analýza faktorů ovlivňujících jeho úspěšnost
Janoš, Ondřej ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Koncept Hearts and Minds je jedním z často opomíjených a přehlížených přístupů k vedení protipovstaleckého boje. Klasické silové přístupy přitom nedosahují velkých úspěchů, naopak jsou v praxi spíše neúspěšné a povstání se nakonec nepodaří porazit. Koncept Hearts and Minds stojí na myšlence, že pokud se vládě podaří získat náklonost obyvatelstva, podaří se jí zároveň oslabit povstalce, kteří přijdou o zdroje nezbytné pro jejich další fungování. Povstání tak nakonec skončí vyčerpáním povstalců. Smyslem této práce je proto prozkoumat potenciál, který koncept Hearts and Minds skrývá a poukázat na jeho pozitivní a negativní aspekty. Tato diplomová práce obsahuje celkem pět případů povstání, v nichž bylo více či méně použito prvků Hearts and Minds. Prvním případem je tzv. Emergency v Britském Malajsku. Gerard Templer, který byl hlavním představitelem britské koloniální správy, je často považován za autora konceptu, proto je jeho působení v Malajsku zkoumáno. Dalšími zkoumanými případy je povstání kolumbijského hnutí FARC, a boj kolumbijské vlády proti němu. Třetím případem je zápas mexické vlády s tzv. Zapatisty, tedy povstalci z hnutí EZLN. Čtvrtým případem je pak působení amerických sil v Iráku po roce 2003. Posledním zkoumaným případem je povstání v Mali v roce 2012 a jeho následný vývoj. Ze...
|
|
|
Britská politika vůči Malajsku a jeho dekolonizace v letech 1945 až 1971
Hladíková, Kristýna ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Bakalářská práce pojednává o politice Velké Británie vůči Malajsku a jeho dekolonizaci v letech 1945 až 1971. Jejím cílem je zjistit a popsat, jak britské vlády přistupovaly ve zvoleném období k Malajsku, a charakterizovat cíle monarchie pro toto území, jež se v průběhu let měnily nebo značně upravovaly. Věnuje se také tomu, jaké okolnosti (národní požadavky Malajců, špatná vnitřní ekonomická situace, upadající postavení na mezinárodní scéně, její rostoucí globální závazky vůči impériu, studená válka a zvláštní vztah s USA), ji vedly ke změnám a úpravám jejích plánů. Všechny tyto otázky pak bere v potaz při posouzení, zda zde Británie opravdu svých vytyčených cílů dosáhla a jaké prostředky k tomu použila a proč. Na základě toho se snaží v závěru zhodnotit, jak byla v tomto smyslu Británie v Malajsku úspěšná, a zda zde byla dekolonizace zdařilá, či nikoliv.
|
host ::
RSS.